Syndrom dráždivého tračníku: co o něm vědět

Syndrom dráždivého tračníku je funkční porucha střev. To znamená, že se mění jejich činnost, ale tkáň není nijak poškozená ani zanícená. Projevuje se bolestí břicha, nadýmáním a změnou stolice, přičemž obtíže přicházejí ve vlnách.

Postihuje značnou část dospělé populace a patří k nejčastějším důvodům návštěvy praktického lékaře i gastroenterologa.

Co je syndrom dráždivého tračníku

U zdravého člověka se střeva pohybují plynule a citlivě reagují na obsah. U syndromu dráždivého tračníku je tato činnost narušená. Střevo se stahuje nepravidelně, citlivěji vnímá běžné podněty a hůř zpracovává plyny.

Nepřítomnost zánětu je důležitá: nejde o zánětlivé onemocnění střev, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Ta mají jiné projevy i jinou léčbu.

Příznaky a spouštěče

Hlavním příznakem je bolest nebo nepříjemné pnutí v břiše, které se pojí se změnou frekvence či podoby stolice. Někdo trpí zácpou, jiný průjmem, řada lidí se potýká s obojím. Časté je nadýmání a pocit nedostatečného vyprázdnění.

Obtíže se zhoršují po jídle, při stresu, u žen často kolem menstruace. Zlepšení přináší klid, odpočinek a úprava stravovacích návyků. Někdo vypozoruje jasnou souvislost s určitými potravinami, u jiného jsou spouštěče méně zřetelné.

Proč se častěji objevuje u žen

Podle dostupných pozorování se syndrom dráždivého tračníku objevuje u žen častěji než u mužů. Přesný důvod není jednoznačně vysvětlen. Předpokládá se vliv hormonů a odlišné citlivosti střevní stěny na podněty.

Nelze tedy říct, že by šlo výhradně o ženské onemocnění. Muži ho mají také, jen se u nich diagnostikuje méně často, protože někteří lékaře kvůli trávicím potížím vyhledají později.

Jak se stanoví diagnóza

Diagnóza se opírá o rozhovor, popis obtíží a vyloučení jiných příčin. Lékař se ptá na délku potíží, charakter stolice a souvislost s jídlem i stresem. Zjišťuje také, zda se v rodině nevyskytují zánětlivá onemocnění střev nebo celiakie.

Pomocí krevních testů se vylučuje celiakie, zánět a poruchy štítné žlázy. U starších osob nebo při varovných příznacích se přidává kolonoskopie. Když se nic jiného nenajde a obtíže odpovídají typickému obrazu, stanoví se syndrom dráždivého tračníku.

Úprava stravy v praxi

Univerzální dieta neexistuje. Většině lidí ale pomůže několik obecných kroků: jíst pravidelně v menších porcích, jídlo dobře žvýkat a nepřejídat se. Vyplatí se sledovat, po kterých potravinách se obtíže zhoršují.

1. Veďte si týden či dva jednoduchý deník jídla a potíží.
2. Omezte nadýmavé potraviny a slazené nápoje s bublinkami.
3. Přidejte rozpustnou vlákninu, pokud máte zácpu.
4. Omezte alkohol, silnou kávu a tučná jídla.

Někomu prospěje mírné omezení potravin s takzvanými fermentovatelnými sacharidy, které ve střevě kvasí. Takovou úpravu je ale vhodné dělat s pomocí odborníka na výživu, protože dlouhodobě omezující jídelníček může vést k nedostatku živin.

Psychika, spánek a pohyb

Trávicí ústrojí a nervový systém spolu úzce souvisejí. Stres a úzkost obtíže zhoršují, i když nejsou jejich jedinou příčinou. Proto má smysl řešit i psychickou pohodu: dostatek spánku, relaxaci a v případě potřeby odbornou pomoc.

Pravidelný přiměřený pohyb podporuje střevní činnost a snižuje stres. Vhodná je chůze, plavání nebo jemná jóga. Naopak nadměrná zátěž bez odpočinku může obtíže zhoršit.

Kdy zajít k lékaři

K lékaři patříte, když se objeví krev ve stolici, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, horečky, noční průjmy nebo když potíže začnou po padesátce. Tyto příznaky nesvědčí pro syndrom dráždivého tračníku a je třeba je vyšetřit.

Pomoc vyhledejte i tehdy, když obtíže výrazně omezují běžný život. Existují léky a postupy, které dokážou příznaky zmírnit.

Časté otázky

Může syndrom dráždivého tračníku přejít v rakovinu?

Ne. Jde o funkční poruchu, při které se tkáň střeva nepoškozuje. Riziko nádorových onemocnění nezvyšuje. Pravidelná prevence a screeningové programy se ale týkají všech lidí v určitém věku.

Pomůže bezlepková dieta?

Pomůže lidem s celiakií nebo neceliakální citlivostí na lepek. U ostatních nepřináší jasný přínos. Nasazovat ji bez vyšetření a na vlastní pěst se nedoporučuje, protože ztěžuje diagnostiku.

Jsou potíže jen v hlavě?

Ne. Obtíže jsou skutečné a mají podklad v činnosti střev. Psychika je jedním z faktorů, které je zhoršují, ale rozhodně nejde o vymyšlené problémy.

Jak dlouho trvá, než se stav zlepší?

Záleží na člověku a na tom, co mu pomáhá. Změny stravy a režimu se obvykle projeví v řádu týdnů. Postupné a vytrvalé úpravy fungují lépe než rychlé a přísné diety.

Zdroje

• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Státní zdravotní ústav
• Česká gastroenterologická společnost