Jak se šíří nemoci mezi kolegy v práci a co to zastaví?

Nemoci se mezi kolegy v práci šíří hlavně třemi cestami: kapénkami a drobnými částicemi ve vzduchu při kašli a mluvení, přes ruce a přes sdílené předměty, jako je klika, kávovar nebo klávesnice. Nejvíc přenos brzdí to, když nemocný zůstane doma, dále větrání a mytí rukou. Ostatní opatření jsou užitečná, ale až na druhém místě.

Modelová kancelář: jak putuje jedna rýma

Situace je ilustrační. V kanceláři pracuje deset lidí ve dvou místnostech. V pondělí přijde Martin s rýmou a lehkým škrabáním v krku. Má důležitou poradu, nechce chybět.

Ráno si v kuchyňce udělá kávu a otře si nos. Pak sáhne na kliku zasedačky. Na poradě sedí hodinu v uzavřené místnosti s šesti kolegy, okno je zavřené, protože venku je zima. Odpoledne si půjčí kolegyni myš, když jí pomáhá s tabulkou.

Ve čtvrtek začne smrkat Lucie z porady a kolega od vedlejšího stolu. Další týden mají rýmu další tři lidé, jedna kolegyně odnese virus domů k malému dítěti. Z jednoho rozhodnutí „jen to přechodím“ vznikne řetěz, který trvá tři týdny.

Kudy nákaza v kanceláři putuje

Kapénky a menší částice se uvolňují při kýchání a kašli, ale také při běžném mluvení. V malé nevětrané místnosti se jejich koncentrace postupně zvyšuje. Porada v uzavřené zasedačce je proto pro přenos dýchacích infekcí ideální příležitostí.

Ruce hrají roli u mnoha virů. Nemocný si sáhne na nos, pak na kliku, a zdravý kolega po něm. Pokud si pak promne oči nebo nos, virus se dostane na sliznici. Jinak se šíří střevní infekce: tady jsou nejrizikovější sdílené toalety, kuchyňka a společné jídlo.

Co by v modelové situaci pomohlo

Nejúčinnější by bylo, kdyby Martin zůstal doma nebo pracoval z domova, pokud to jeho práce umožňuje. Porada mohla proběhnout přes videohovor. To je rozhodnutí, které musí podporovat i vedení: v kultuře, kde se nemocný bojí zůstat doma, se infekce šíří rychleji.

Pokud už přišel, pomohlo by krátké větrání zasedačky před poradou a během ní, kýchání do kapesníku nebo do lokte, mytí rukou po smrkání a vlastní hrnek. Kolegyně mohla myš po zapůjčení otřít.

Open space, kuchyňka a porady: kde je riziko největší

Velké otevřené kanceláře mají výhodu ve vzduchu, kterého je v nich víc, ale nevýhodu v počtu lidí. Kdo kašle u jednoho stolu, ovlivní okolí několika metrů. Rizikovější jsou ale malé uzavřené místnosti s mnoha lidmi a slabým větráním, tedy zasedačky, výtahy a malé kanceláře pro čtyři.

Kuchyňka je kapitola sama pro sebe.

Sdílené utěrky, houbičky na nádobí, madlo lednice a tlačítka kávovaru se dotýká celé patro. Jednorázové papírové utěrky, pravidelně měněné houbičky a mytí rukou před jídlem dokážou přenos výrazně omezit. U střevních infekcí, které se v kolektivech šíří velmi rychle, je hygiena v kuchyňce a na toaletách rozhodující.

U společných obědů a oslav pomáhá jednoduchá věc: servírovat jídlo na tácy s lžícemi, ne jíst rukama z jedné mísy. Je to drobnost, která ale v sezóně chřipek a střevních virů dělá rozdíl.

Pravidla, která se v kolektivu osvědčují

• Domluvit se, že s horečkou, zvracením nebo silným kašlem se do práce nechodí.
• Pravidelně větrat, ideálně krátce a intenzivně několikrát denně.
• Mít u umyvadel mýdlo a jednorázové ručníky, u vstupu případně dezinfekci.
• Pravidelně čistit sdílené povrchy: kliky, kávovar, společné klávesnice a telefony.
• Nesdílet hrnky a příbory bez umytí.

Na podzim a v zimě se k tomu přidává očkování proti chřipce a dalším nemocem podle doporučení lékaře. Dává smysl hlavně pro lidi s chronickými nemocemi, seniory a ty, kdo pečují o zranitelné členy rodiny.

Můj tip: Doporučila bych zavést v týmu jednoduchou dohodu, že kdo má příznaky nachlazení, oznámí to ráno a pracuje odkud může, bez nutnosti se omlouvat. Takové pravidlo funguje lépe než jakákoli dezinfekce, protože infekci zastaví na začátku.

Časté otázky

Kdy je člověk s nachlazením nejvíc nakažlivý?

U většiny dýchacích infekcí v prvních dnech, kdy jsou příznaky nejsilnější, a často i těsně před jejich nástupem. Přesná doba se liší podle konkrétního viru. Proto je rozumné omezit kontakt s ostatními hned, jak se první příznaky objeví.

Pomáhá dezinfekce rukou stejně jako mytí?

Dezinfekce na bázi alkoholu je dobrá náhrada, když umyvadlo není po ruce. Na viditelně špinavé ruce a některé střevní viry je ale mytí mýdlem a vodou spolehlivější.

Má smysl nosit v práci roušku při nachlazení?

Pokud nemocný v práci být musí, rouška nebo respirátor mohou snížit množství částic, které šíří do okolí. Nenahrazuje to ale zůstání doma, zvlášť při horečce.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Společnost pracovního lékařství ČLS JEP